Terezie Radoměřská (1969), studovala historii, český jazyk a později teologii na Karlově univerzitě
v Praze. Žila v Berlíně, Vídni a v poslední době v Praze.
Na jeden zátah by těchto 74 krátkých básní napsal snad jenom maniak v posledním tažení. Tenhle materiál ovšem vznikal v rozmanitých situacích během několika desítek roků.
Básnická sbírka. ...básně jsou to nekompromisní, prosté jakýchkoli lyrických manýr. Bohatá obrazotvornost jde ruku v ruce s jiskřivým intelektem a citem pro specifickou hudebnost veršů.
Pop artové, až dadaistické texty, básně a ilustrace, obrazy, jako reflexe naší doby a nás, s přesahem do věčnosti, kdy srozumitelnost sdělovaného, je přímo úměrná srozumitelnosti čtenáře.
První básnická kniha Castra (vl. jménem Petr Leifr), zakládajícího člena, bubeníka a textaře undegroundové skupiny Nevididm.
S předmluvou Pavla Zajíčka.
Malá Hraštice, Hraběšín nebo Třibřichy jsou docela obyčejné názvy obcí, které při pohledu na mapu nebudí bůhvíjakou touhu se do nich vypravit. Neobyčejnými se ovšem stanou, pokud dáme prostor fantazii.
Rozsáhlý soubor čtyřveršových básnických miniatur básníka a literárního historika Vladimíra Křivánka s názvem Duše je divný pták soustřeďuje meditativní a zpovědní lyriku vznikající v posledních třech desetiletích.
Jmeninář je kříženec básnické knihy a kalendáře. Kladenský muzikant a hříčkař Honza Beran ho napsal z kamarádského hecu a lásce k jazyku stylem "jedna báseň každý den".
Maličkosti z lásky jsou čtyřverší, ve kterých Jiří Žáček zkřížil lyriku s humorem, smyslnou lásku s každodenním koloběhem, citové prožitky s hledáním pravdy. Taková čtyřverší jsou jako střípky, ve kterých se zrcadlí svět.
Nad verši Aleše Misaře (i nad jeho překlady veršů – např. R. M. Rilkeho) si uvědomíte známou
pravdu: Umění je jen dobré. Špatné není umění. Z Alešova rodného Labe v Nymburce tryská jeho inspirace
z duše a srdce. Toto je pátá sbírka mladého básníka.
