Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení
Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. Zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení.
V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy.
Šest autorů, známých i méně známých, všichni nefalšovaní milovníci Prahy, napsali pozoruhodnou knihu o Velké Praze. Pojali ji netradičně jako sérii 38 takzvaných drobnovhledů, tedy jakýchsi „nakouknutí“ za kulisy velkoměsta.
Dvě hlavní historická díla cremonského biskupa Liutpranda (920-972), který působil v diplomatické službě římsko-německého císaře Oty I. Velikého, pojednávají o západo- i východo-římských dějinách, tj. o Svaté říše římsko-německé a Byzance.
Represe – rezistence – holocaust – státní a okupační správa – kolaborace – bojové operace – kultura – všední život. Kronikovou formou den po dni zachycené události "všedního dne" v protektorátu.
Lombarský historik a kronikář Pavel Jáhen (Paulus Diaconus, 720–799), působilv Itálii na královském dvoře Langobardů jako vychovatel a učitel. Jeho kronika Historia Langobardorum představuje základní pramen k dějinám severní Itálie v 8. století.