Šumavské pověsti, které jsou vám v této knize předloženy, jsou klíčem k životu našich předků. Vyprávění se totiž může tradovat po mnohé generace a nese v sobě určitou starobylost. Lidová slovesnost Šumavy se rozpadá na německé a české zdroje jazykové.
Irské rčení praví, že jediný způsob, jak zachovat příběh, je předat ho dál. Zkušená autorka i cestovatelka Liba Švrčinová-Cunnings si toho je dobře vědoma, a tak se díky ní čtenáři seznámí s řadou legend a příběhů spojených s dávnou historií.
V paláci boha slunce Helia, nejmocnějšího z Titánů, se narodí dcera. Malou Kirku všichni považují za nedochůdče - nevládne na první pohled zřejmou mocí jako její otec ani zlomyslnou krásou jako její matka.
Pověst o blanických rytířích, kteří vyjedou z hory, až bude v české zemi nejhůře, a která je jako pojistka, že to tak opravdu bude, zařazena jako pověst poslední, zná přece každý Čech. Proč však dosud spali? A kdo vlastně jsou?
Nikdo neumí milovat a nenávidět, toužit a podvádět tak odvážně a rafinovaně jako řečtí bohové a bohyně. Jsou jako my, ale jejich činy a dobrodružství jsou vepsány do nebeské klenby nad našimi hlavami.
V knize ožívají temné příběhy z českokrumlovského regionu. Upíří masakr v Cetvinách, sabaty na Ďáblových kamenech v Hůrce, tajemná babička z Černé v Pošumaví, skřet v podzemí Dívčího kamene, obludník v Hořicích na Šumavě, ...
Už jste někdy přemýšleli o tom, co dělá pohádku pohádkou? Je to princ s princeznou? Vodník? Ježibaba? Trpaslíci? Myslíte si, že pohádky jsou příběhy plné kouzel, magie, strašidel a všeho, co v běžném životě není?