Královna portrétní fotografie, Američanka Annie Leibovitz, vypráví svůj profesní životopis, který je zároveň úzce spjatý s jejím osobním životem. Dozvídáme se o jejích rodičích, místech, kde vyrůstala, i o její cestě k fotografickému řemeslu a umění.
Kniha obsahující pětapadesát životních příběhů osobností českého stavitelství se snaží ukázat, kdo jsou hlavní historičtí strůjci podoby tohoto odvětví v současnosti, dobu, v níž žili a situace, se kterými se museli vyrovnávat.
V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu.
Kniha dialogů Rozhovory s Lubošem Plným (Antropologie výtvarné tvorby v reálných a virtuálních světech) iniciovaná Hanou Stehlíkovou Babyrádovou je autentickou výpovědí o osobním zázemí pozoruhodné tvorby světově proslulého umělce art brut.
Josef Mysliveček (1737–1781), syn pražského mlynáře, se díky svému nadání stal jedním z nejpopulárnějších skladatelů vážné opery v druhé polovině osmnáctého století. Dosáhl oslnivých úspěchů v Itálii a ovlivnil mladého W. A. Mozarta, s nímž se několik let přátelil.
Známý fotograf Tomáš Třeštík, trošku frajírek, trošku plachý introvert, hvězda i outsider, piják i abstinent se v knize Po povrchu zavrtal sám sobě pod kůži a konečně se podíval na své přátele zblízka a na sebe naopak z nadhledu…
První herečka je další z historických románů amerického autora C. W. Gortnera, který představuje skutečnou a výraznou ženskou postavu. Tentokrát jde o dodnes uctívanou francouzskou herečku Sarah Bernhardtovou (1844-1923).
Tato kniha představuje některá umělecká díla vytvořená ženami od renesance až po současnost. Na jejich díla pohlíží skrze umělecká hnutí, konkrétní díla, témata a důležité okamžiky.
Salvador Dalí vždycky toužil provokovat, a v této autobiografii se mu to podařilo bezezbytku. Tuto knihu čtěte jen na vlastní nebezpečí. S doslovem básníka Adama Borziče.
Ludmila Padrtová byly společně s Vladimírem Boudníkem první, kdo se abstrakci v Československu věnoval a to v době, kdy nesměla být vytvářena a už vůbec ne vystavena. Přitom byla v abstrakci zralejší než byl tehdy Boudník.
Miroslav Masák (*1932) se výrazně zapsal do dějin české architektury šesti posledních desetiletí. S autorem věže na Ještědu Karlem Hubáčkem založil v roce 1968 proslulé liberecké sdružení Sial.