Bhágavatapurána (pravděpodobně 10. stol. n. l.) patří k nejvýznamnějším dílům sanskrtské literatury a tvoří jeden z nosných pilířů indických náboženských tradic.
Autor pátrá po duchovních zdrojích mužské sexuality a možnostech obnovy identity v době krize a rozpadu patriarchálního systému. Zkoumá strukturu archetypických základů mužství a jeho nejvýznamnější symbol: falos.
Plotin, filosof alexandrijského vzdělání, který působil v letech 244–269 jako učitel v Římě, byl nejen zakladatelem novoplatonské školy, ale zároveň podstatně ovlivnil raně křesťanské autory.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Zasvěcení do haitského vúdú je třetí knihou české autorky Veroniky Šulcové, která se ve své tvorbě zaměřuje na afrokaribská náboženství. Autorka zde spojuje vyprávění vlastních zážitků s vúdú na Haiti.