Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti.
Obsah knihy tvoří dva eseje, které Glubb Paša publikoval v letech 1976 a 1977 . Vychází z vlastních zkušeností s arabským světem, vyvozuje z nich nicméně obecnější teze o fungování říší, společenských normách a směřování moderní civilizace.
Kniha bývalého slovenského premiéra a ekonoma Ľudovíta Ódora se stala nečekaným slovenským bestsellerem i přesto, že má více než 650 stran a obsahuje také mnoho vzorců a grafů.
Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.
Pokud vše půjde dobře, historie lidstva se ocitá teprve na
svém počátku. Náš druh přežije miliardy let, což je dost času
na to, aby skoncoval s nemocemi, chudobou a nespravedlností a rozkvetl do podoby, kterou si dnes ještě neumíme představit.
V knize se autoři vracejí k tomu, co je provázelo po celé roky práce na dříve vydaných knihách společných rozhovorů: zda se ke všem těm právním, historickým a etickým tématům váže ještě cosi obecnějšího, hledání samotného smyslu existence člověka.
Po otřesných zkušenostech s pandemií covid-19 a s lockdownem hledají státy i jednotlivci způsoby, jak se z krize dostat, a mnozí doufají, že se co nejdříve vrátí ke „světu, jaký byl před pandemií“.
