Předložená práce se na základě analýzy matričních zápisů zabývá problematiku přirozeného pohybu a především prostorové mobility městského i vesnického obyvatelstva na jihu Čech v letech 1750-1824.
Českobudějovicko náleží mezi turisticky velmi přitažlivé oblasti jižních Čech. Stojí zde nejen všeobecně známá a památná místa, ale také stovky dalších méně věhlasných.
Idylický venkov jižních Čech je vzácnou rezervací architektury 19. století. Kniha zachycuje vývoj novogotické a novorenesanční architektury v jihočeském prostředí s přehledem staveb sakrálního, profáního a hospodářského charakteru.