Čeho bychom se měli obávat? Co nás má nejvíce znepokojovat? Tak zní otázka, kterou John Brockman, provozovatel webu Edge.org („Nejchytřejší webové stránky na světě“ – The Guardian), položil několika desítkám nejvlivnějších odborníků na světě.
K současné (post)kultuře lze přistupovat jako k zásobárně obrazů, jež vznikly v průběhu hry s uznávanými kulturními hodnotami zosobněnými umělci a jejich díly.
Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.
Fyzikální podstata etiky plyne ze znalosti zákonů našeho světa a přijatelné představy prostředí, ve kterém žijeme. Úhelným kamenem je tak zvaná temná hmota a temná energie, jejíž existenci dokázali a velikost vypočítali teoretičtí fyzici.
Honba za smyslem je komponovaným autorským výborem z kritických statí o literatuře a kulturněhistorických esejí z let 2008–2018. Svazek volně navazuje na autorův předchozí výbor z prací z let 1997–2007, nazvaný Vyložené knihy.
Audiokniha natočená podle její tištěné verze. V knize autor vzpomíná na svého otce Jana Wericha, na přátele, své účinkování v rozhlase, televizi i v divadle, o své rodině i zážitcích z dětství.
Milan Knížák náleží k tvůrcům, jejichž dílo i postoje fascinují a zároveň znepokojují a provokují svou nesmlouvavou přímočarostí, ojedinělou schopností působit snad ve všech sférách umělecké činnosti a niternou potřebou přesahovat hranice umění.
Knihu literárních esejů Otromundo tvoří tři části. Analýza Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvahy o literatuře a snu.