Debutová sbírka Štěpána Hobzy Ferrari v džungli je postmoderní v dobrém slova smyslu a přináší míšení a nárazy všech vrstev poezie. Dochází v ní ke střetu minulého a přítomného, vysokého a nízkého.
Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout.
Mnohobarevná knížka, vyslovující „prožitky a pocity“ jednotlivých barevných odstínů, a to jak v kresbách, tak ve verších. Je vlastně protestem proti všednodenní šedi, ztrátě světla, ale zároveň projevem naděje.
Sbírka básní a krátkých próz "Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3". Poezie o boji s duševní nemocí, poezie o komplikovaných vztazích, psychoterapii, vyhrabávání se ze dna. Poezie přímočará, otevřená, drsná, vzpomínková, plná nadějí.
Poezii docenta Emila Caldy lze zařadit ke tvorbě hravé, ironické, perziflážní, v tradici například „anarchopoezie“ Josefa Macha, Františka Gellnera, nedávno byly zveřejněny podobně laděné básně Jaroslava Haška.
Antologie Rozptýlené průsečíky. Antologie hispanoamerické modernistické poezie představuje česky poprvé v takovém rozsahu básníky hispánské Ameriky (Mexiko, Kuba, Uruguay, Argentina, Peru, Kolumbie, Nikaragua).
