Za svůj pozoruhodný rozvoj vděčí západní středověká a renesanční vzdělanost v mnoha aspektech vzdělancům a kulturnímu prostředí Druhého Říma, tedy Byzance.
Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení.
Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně.
Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí.
Kniha vychází k 550.výročí mírových snah krále, který předběhl svou dobu o několik století. Autor Petr Hora-Hořejš proslul svojí řadou knih Toulky českou minulostí.
Kniha vyznačující se poutavou formou a poetickým jazykem hledá cestu ke kultuře a mentalitě středověku prostřednictvím mytologických a dobrodružných vyprávění, která vznikala kolem základní osy pověsti o zakleté Meluzíně a rytíři Raymondinovi.
V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí.
