Husserlův přístup k otázce "Co je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.
Detailní rozbor Cartesiových nejranějších filosofických zápisků z let 1618-1620 předvádí komplexně barvitý barokní svět, který bychom od učebnicového racionalisty nečekali.
Česko-slovenský dialog dvou vyučujících, které se zabývají filosofií, teologií a
pedagogikou. Cílem rozpravy je vstoupit do živé školy myšlení, kterou založil český
filosof Radim Palouš (1924–2015).
Snahou této učebnice filozofie, je ukázat filozofické dědictví, dějinný průběh obsahu filozofických myšlenek, včetně časového sledu dění od počátků až do současné doby.
Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou.
Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska