Nejprodávanější knihy nebo mapy v roce 2023
literatura

První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora a končí jeho vstupem do komunistické strany na konci roku 1931.

O Václavu Hraběti (1940–1965), milovníkovi jazzu a autorovi svébytné podoby české beatnické poezie, vypovídá jeden z jeho nejbližších přátel a spolužáků z vysoké školy Jiří Kalous.

Množstvím fotografií a dokumentů provázená publikace více než čtyřiceti českých i zahraničních autorů. Mezi autory jsou Ludvík Vaculík, maďarský prozaik Péter Esterházy, polský bohemista Jacek Baluch, ...

Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.

Dlouho očekávané druhé vydání knihy Jindřicha Chalupeckého (1910-1990) o čtyřech klíčových osobnostech české literatury dvacátého století: Richardu Weinerovi, Jakubu Demlovi, Ladislavu Klímovi a Jaroslavu Haškovi.

V r. 2009 uplynulo sto let od narození básníka Oldřicha Mikuláška a v tomtéž roce vychází i tato vzpomínková kniha jeho manželky Věry Mikuláškové. Autorka zde vzpomíná na své přátelé zejména z brněnských uměleckých kruhů.

Kniha vzpomínek významného českého literárního vědce, filosofa a překladatele je mimořádně cenným a čtivým svědectvím o osudu českého vzdělance v druhé polovině dvacátého století.

Dagmar Halasová se v této knize vrací ve vzpomínkách do Petrkova. Je to třetí svazek, který tato autorka tak či onak věnovala tématu, jímž jsou životní osudy a tvorba dvojice umělců, manželů Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové.

Kniha pamětí známého německého spisovatele, která vzbudila rozruch jeho přiznámím, že sloužil u zbraní SS.

Záznamy předního rumunského dramatika a literáta z období fašismu jsou kronikou společenské atmosféry tehdejší Bukurešti.

Kniha vzpomínek rodilé Pražanky, která vyrostla v enklávě německé menšiny a měla možnost se setkat s řadou představitelů pražského německého literárního světa.

V zápisníku z pozostalosti Alberta Marenčina sú denné záznamy datované od roku 1973 do roku 1996. Dominujú v nich úvahy o tvorbe, slobode, fantázii.

Seznam se s životními osudy mimořádných osobností, od návrhářů a umělců až po vědce. Všichni dosáhli úžasných úspěchů, byť na začátku to byly pouhé děti s velkým snem.

V pozostalosti Alberta Marenčina sa našli desiatky zošitov s denníkovými záznamami, myšlienkami, nápadmi a úvahami. Záznamy v jednom z nich sú datované od roku 1996 do roku 2017.

Lou Andreas-Salomé, dcera francouzského generála ruské armády, která dětství prožila v Petrohradu, autorka několika knih a mnoha článků a recenzí, se v květnu 1897 s Rilkem seznámila jako zralá šestatřicetiletá žena, velmi inteligentní a přitažlivá.

I dvě stě let po svém narození zůstává Charles Baudelaire jedním z nejčtenějších a nejobdivovanějších básníků. V Yslairově komiksu se ovšem na jeho život díváme optikou Jeanne Duvalové, té, kterou miloval i nenáviděl nejvíc.

Po více než půlstoletí od záhadného zmizení světoznámého autora Země lidí, Citadely či Malého prince vyšla autentická intimní výpověď jeho ženy, rozené vypravěčky.

Pátý svazek Spisů Jakuba Demla rozvíjí linii šlépějovou, tedy linii hybridního žánru, kombinujícího deník, dokument, původní beletrii, vlastní překlady i beletristické příspěvky jiných autorů.

První anglickojazyčná biografie Bertolta Brechta (1898–1956) vykresluje pohled na jednu z nejkontroverznějších kulturních osobností 20. století.

Kniha přináší v intencích snahy po vyrovnání se s minulostí varování před možným opakováním života v totalitě na podkladě životního příběhu ženy, spisovatelky, novinářky, překladatelky, divadelní kritičky Marie Majerové.