Publikace přispívá k obohacení veřejného prostoru příběhem slavného hotelu, jehož útrobami kráčely dějiny a mezi jehož zdmi se odehrávaly světlé i tmavé momenty české a československé historie.
První česko-anglická monografie mezinárodně uznávaného amerického architekta Stevena Holla vznikla jako doprovodná publikace k světovému turné jeho putovní výstavy nazvané Making Architecture.
Zengerova transformační stanice stojí na exponovaném místě Malé Strany. Přestože se její příběh
odvíjí už bezmála sto let a figurují v něm důležití aktéři meziválečného Československa, zůstával
význam objektu dlouhou dobu skryt.
Publikace Plánování města s podtitulem Příručka mladého urbanisty je učena nejen studentům a studentkám architektury pracujícím na urbanistických zadáních. Rozsáhlý obrazový aparát zahrnuje fotografie, plány, výkresy, grafy, ...
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Kniha zachycuje na 1 000 našich mostních staveb od nejstarších dob po nejpozoruhodnější mostní stavby současnosti, a to včetně významných mostů zaniklých, zejména řetězových.
Kniha Praha mosty spojená se zabývá historií, architekturou, urbanistickým rámcem i současností a plánovanou budoucností pražských mostů a předmostí, tedy tématem navýsost aktuálním.
Kniha nás zavede do světa, který se odehrává za fasádami pražských ulic – na dvorky nejrůznějších pražských domů, které žijí již po desítiletí svébytným společenským životem.
My všichni toužíme po tom, mít někde svůj tichý kout. Nahlédněte s námi dovnitř těchto vlastnoručně zbudovaných příbytků, potěšte se jejich prostou útulností a nechte se jí inspirovat při vytváření vlastního domova.
Cílem ročenky české architektury (aktuálně jde o osmnáctý svazek ediční řady) je pravidelně podávat zprávu o současné situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet inspiraci a podněty k veřejné diskusi.
Město na řece Loučné má mnoho tváří. Je historická, ale i moderní. Význam Litomyšle byl ještě umocněn 1. prosince 1999, kdy byl zdejši zámek spolu s okolím na „zámeckém návrší“ zapsán do Seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.
Publikace připravená týmem 21 autorů pod vedením prof. Vladimíra Šlapety představí čtenářům nejvýznamnější stavby kraje, postavené od vzniku republiky po současnost.
Cílem ročenky české architektury (v letošním roce jde o sedmnáctý svazek ediční řady) je pravidelně podávat zprávu o aktuální situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet inspiraci a podněty k veřejné diskusi.
V Ústí nad Labem se ve dvacátých a třicátých letech 20. století odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé meziválečné komunální architektury a urbanismu.
