Z této knihy se dozvíme, co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů. Jde o podstatu nás samých, o naše předky, o celý náš minulý vývoj a o naši budoucnost – vlastně především o tu.
Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.
Kniha představuje nejen vesmírné technologie současné a budoucí, ale taky ukázku toho, co se děje s lidským tělem ve vesmíru - zda tam jde plakat, zda-li mohou pít astronauti alkohol nebo jak hoří svíce a chová se voda, stav beztíže a mnoho dalšího .
Se svým tělem si v pohodě žiješ několik let, ale možná o něm leccos nevíš. Například to, z čeho se skládá kostra, jak to, že se můžeš hýbat a ohýbat, na co máš zuby, co se děje, když jíš, a co pak tělo provádí...
Věděli jste, že chobotnice má tři srdce? Že pštros neumí couvat? Že včely nikdy nespí? Nebo že se tučňáci smějou, když je někdo lechtá? Tato a mnohá další fascinující fakta ze zvířecí říše podaná s vtipem a lehkostí najdete v bohatě ilustrované knížce od populární švédské umělkyně.
Obsáhlý a fundovaný průvodce pro každou procházku do lesa. Les znamená víc než jen hodně stromů. V jedinečném ekosystému spolu v úzkém vztahu žije bezpočet živočišných, rostlinných druhů i hub.
Životy stromů propojené v příbězích s osudy lidí nám umožňují zamyslet se i nad naší historií. Stromy tím, že se mohou dožít vyššího věku než lidé, se stávají svědky osudů těch, vedle kterých někdy i staletí rostou. A proto mohou „vypravovat“.
Autoři se důsledně zaměřují na etické problémy spojené s působením moderních biotechnověd, ať už jde o obchodování se zdravotními záznamy, ztrátu soukromí, patentování sekvencí DNA, falšování výsledků nebo produkci náhradních sourozenců.
Kniha je jedním z pokusů o zodpovězení otázek Co je život? a Jak život vznikal? Autor s použitím hraničního oboru biosémiotiky nasvěcuje odpovědi z oblastí nauk přírodních i humanitních a pokouší se o jejich sjednocení.
Během těch 150 let od vydání knihy O vzniku druhů oscilovala pověst Charlese Darwina mezi dvěma extrémy – sekulárním světcem a kacířem. Pravda je však mnohem komplikovanější.