Čtvrtý svazek se soustředí na identifikační potenciál kyseliny deoxyribonukleové, nositelky dědičné informace. Jak nám analýza DNA pomáhá při hledání pachatelů trestných činů, obětí katastrof, ztracených příbuzných či dávných předků?
Věděli jste, že chobotnice má tři srdce? Že pštros neumí couvat? Že včely nikdy nespí? Nebo že se tučňáci smějou, když je někdo lechtá? Tato a mnohá další fascinující fakta ze zvířecí říše podaná s vtipem a lehkostí najdete v bohatě ilustrované knížce od populární švédské umělkyně.
Obsáhlý a fundovaný průvodce pro každou procházku do lesa. Les znamená víc než jen hodně stromů. V jedinečném ekosystému spolu v úzkém vztahu žije bezpočet živočišných, rostlinných druhů i hub.
Životy stromů propojené v příbězích s osudy lidí nám umožňují zamyslet se i nad naší historií. Stromy tím, že se mohou dožít vyššího věku než lidé, se stávají svědky osudů těch, vedle kterých někdy i staletí rostou. A proto mohou „vypravovat“.
Autoři se důsledně zaměřují na etické problémy spojené s působením moderních biotechnověd, ať už jde o obchodování se zdravotními záznamy, ztrátu soukromí, patentování sekvencí DNA, falšování výsledků nebo produkci náhradních sourozenců.
Kniha je jedním z pokusů o zodpovězení otázek Co je život? a Jak život vznikal? Autor s použitím hraničního oboru biosémiotiky nasvěcuje odpovědi z oblastí nauk přírodních i humanitních a pokouší se o jejich sjednocení.
V Atlasu savců Šumavy naleznete popis, fotografie a mapky výskytu všech malých i velkých savců, kteří se v současné době na Šumavě vyskytují. Každý svazek díky příručnímu formátu dobře snese i přibalení do turistického batohu.
Během těch 150 let od vydání knihy O vzniku druhů oscilovala pověst Charlese Darwina mezi dvěma extrémy – sekulárním světcem a kacířem. Pravda je však mnohem komplikovanější.