Kniha je určená studentům sociálně zdravotnických oborů a profesionálním pracovníkům z řad pomáhajících profesí a měla by jim pomoci k získání vhledu do problematiky péče o seniory.
Práce brněnského historika přibližuje zašlý svět moravských Němců, plný vzrušených debat, hledání vlastní identity i cest k soužití se svými českými spoluobčany, který se odehrával kolem roku 1900.
Kniha se nevěnuje teoretizování o společnosti jako takové, ale přináší pojednání o vybraných teoriích a teoreticích, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji sociologického myšlení.
Série učebních textů je zaměřena na aktuální otázky soudobé sociologie; druhý díl se tematicky orientuje na problematiku sociálního jednání a sociální struktury.
Kniha přináší úvod do sociologického pohledu na rodinu. Vychází z autorovy monografie Sociologie rodiny (1999 a 2002), ale podstatně rozšiřuje a aktualizuje její text – a především ho orientuje jako učebnici s propracovanou didaktickou podporou.
Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.
Publikace prostřednictvím uceleného souboru mezioborově pojatých statí dokumentuje inovace, které tzv. digitální obrat přináší do práce českých sociálněvědních a humanitních badatelů.
Fenomén dobrovolného bezdomovectví, a to nejen seniorů, je dodnes v českém prostředí nedostatečně probádanou oblastí a jeho existence je mnohdy v odborných pramenech opomíjena, či dokonce popírána.
Cílem knihy je nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku „Jaká očekávání mají dospívající děti v náhradní rodinné péči od sociálních pracovníků z hlediska svých potencialit?“.
