Bůh na ulici: Jak jsem našel lidskost na dně společnosti

Je hrozivé, že si postupně zvykáme na tuto bariéru mezi námi a ostatními, kteří neměli takové štěstí. Měli bychom si dát pozor, aby naše mysl neotupěla, protože pak přestáváme vidět bratry a sestry žijící v utrpení vedle nás a ze závažných problémů ve světě se stávají pouhé titulky večerních zpráv.
Papež František

Norský františkán Ole Martin se rozhodl opustit klášter a strávit padesát dní rozprostřených do tří let jako bezdomovec na ulicích Osla a Kodaně. Jeho zážitky přinášejí pohled na život na okraji společnosti, který si běžný člověk stěží dokáže představit, a podněcují k úvahám nad bezdomovectvím z nezvyklé perspektivy.
Ole prochází městskou krajinou a s humorem a soucitem se snaží pozorovat drsný život lidí na samém dně společnosti. Zaměřuje se přitom na detail, epizody se před čtenářem odvíjejí jako film. Přemítá o pokoření, o oživení lásky k samozřejmým věcem, jako je strom, o nečekané lidské dobrotě, ale i o neustálé nutnosti vztahování se ke smrti, o hledání Boha v drogách, o povaze konfliktů s představiteli „slušné“ společnosti, o problematice ztráty identity a závislosti na společnosti.