Newyorský kazatel a spisovatel využívá Ježíšovo podobenství o starším a mladším bratrovi k ilustraci dvou základních cest, po nichž se lidé pokoušejí jít za naplněním: cesty mravního konformismu (starší bratr) a cesty sebeobjevování (mladší bratr).
Studie zkoumá vztah hinduismu, okultismu a theosofie během procesu vytváření nové detradicionalizované formy religiozity v českém i evropském kontextu.
Autor v knize vysvětluje srozumitelnou, humornou formou základní body duchovní praxe a svým jedinečným přímočarým způsobem objasňuje, jak je uplatňovat v každodenním životě.
Práce s biografií je dnes velmi aktuální. Tento druh terapeutické práce je důležitý nejen pro lidi, kteří se ocitli v nouzových či krizových situacích, nebo pro ty, již hledají pomoc při zdolávání nemoci.
Pierre Hadot (1922-2010), Michel Foucault (1926-1984) a Jan Patočka (1907-1977) jsou tři bezesporu velmi rozdílní filosofové, jejichž myšlenkové cesty se však v druhé polovině 20. století dosti nečekaně a někdy i k jejich vlastnímu překvapení setkaly.
Wernerovy Náboženské tradice Asie mají pro českého čtenáře nepochybnou hodnotu originálního pokusu českého
religionisty s výjimečně širokým rozhledem a zkušeností v teorii a praxi současného světového religionistického
diskursu.
Meditace je jedním z nejúčinnějších a nejosvědčenějších způsobů, jak poznat
svou vlastní podstatu, lépe porozumět sobě samému a nalézt klid, harmonii a
radost.
