Nejprodávanější knihy - leden 2024
světové dějiny

Další svazek řady českých rytířů.

Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.

Donedávna provinční městečko Kladno díky nálezu uhlí a založení železáren roste a mění se v moderní město. Buduje se kanalizace, dláždí ulice, staví nová, honosnější radnice i větší kostel.

Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace.

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty.

Kniha Martina Soukupa reflektuje vývojové proměny sociální a kulturní antropologie a současně popisuje a interpretuje hlavní rysy melanéských kultur.

Tématem knihy je město jako takové, především jeho průmyslová architektura a urbanismus, dalším je textilní produkce.

Stati a rozšířené příspěvky z 31. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012.

Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly–tvrze, hrady a zámky, které mnohdy tvoří dominantu svému okolí.

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů.

Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků.

Monografie se zabývá vývojem moderní územní samosprávy v českých zemích po revoluci roku 1848. První díl pokrývá období Rakouska (Předlitavska), meziválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava.

Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.

V publikaci byla analyzována díla dvanácti autorů cestopisů, jež byla začleňována do širšího evropského kontextu.

Výběrová edice dokumentů z fondu Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti přináší dokumenty z nedávno zpřístupněných vatikánských archivů.

Ambiciózní projekt místních učitelů pojednává o fenoménu "český Banát" v dosud nebývalé časové i tematické šíři a z hlediska rozličných aspektů. Českého čtenáře zaujme také u nás neobvyklé zpracování problematiky osídlení-kolonizace.

Monografie Michala Švece zkoumá vybrané aspekty fungování komunálního politického systému v Praze v meziválečném období.

Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.

Kniha podává jednak komentovaný přehled článků ze sudetoněmeckého tisku, týkajících se sudetoněmeckých sjezdů v posledních třech letech, jednak některé polemiky mezi sudetskými Němci.

K významným tématům historie středověké Moravy patří problematika zemského soudnictví. Moravský zemský soud a s ním spojené nejvyšší zemské úřady byly vyjádřením zemské svrchovanosti a domácího zemského práva.