Hlavní postavou této knihy je člověk naší „tekuté moderní“ doby – člověk bez pout, bez pevných a trvalých vazeb, které by mu daly možnost přestat opakovaně usilovat o sebedefinování a sebeprosazení.
Učebnice představuje originální přístup k veřejněpolitickému i obecně společenskovědnímu výzkumu. Nesoustředí se na celý výzkumný proces, ale jako jeden z klíčů k uchopení výzkumného problému prezentuje data.
V knize autorka zkoumá vztah mezi sexuální politikou
a morálkou v Německu ve 20. století. Vychází z analýzy
sexuální politiky nacismu, v níž shledává jak prvky utlačovatelské, tak prvky sexuální svobody.
Zvláštní křehkost lidských pout, pocit nejistoty, kterou tato nestálost vyvolává, a rozporuplná touha navazovat stále nové vztahy, ale raději nikterak pevné, jsou hlavními tématy této významné knihy Zygmunta Baumana.
Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.
Sociologická expedice do nitra vlastní země. Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci.
Publikace terminologicky vymezuje základní thanatologické pojmy, popisuje potřeby umírajících i pozůstalých, a také společenské představy o důstojné i nedůstojné smrti.
