Monografie usiluje na základě mnohaletého studia historie trampské subkultury o zachycení hlavních rysů trampingu v současnosti, tj. v posledních zhruba třiceti letech.
Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem "Zelených mužů" nejenom ve středověkých plastikách středověké sakrální architektury a jejich výskytem na našem území.
Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je,
že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá
o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
Máte rádi sever? Některé z těchto příběhů si vyprávějí Gróňané, jejichž život je provázán s mírným tepem drsné krajiny a ledovým mořem. Rozprostřete kožešiny, uvařte si čaj a vydejte se mezi národy, jež obývají oblasti kolem polárního kruhu.
Nahlédněte do neuvěřitelných osudů odsouzenců k životu na zmrzlé Sibiři. Do vyhnanství sem byli posíláni poddaní nepohodlní carskému i stalinskému režimu, mezi nimiž se objevují spisovatelé jako Dostojevskij, Černyševskij, Sacharov, Solženicyn...
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Mýty a legendy z různých míst a dávných časů inspirují i dnešní čtenáře, kterým předávají moudrost předchozích generací a jejich respekt k živým bytostem i přírodě. Vítejte mezi jihoamerickými indiány!
Kniha Děti jilmu a jasanu je založena na nejnovějším archeologickém výzkumu i zpracování písemných pramenů a přináší nám příběh Vikingů, podaný jejich vlastníma očima: poznáme jejich politiku, kosmologii, umění i kulturu.
Kulturně a jazykově pestrý ostrov Nová Guinea dlouhodobě přitahuje pozornost a jitří lidskou představivost. Získal si nechvalnou pověst domova kanibalů a lovců hlav. Kniha z antropologického hlediska otevírá citlivá témata konzumace lidského masa.
Výsledkem mezistátních smluv mezi Československem a Mongolskem v padesátých a šedesátých letech 20.století byla kulturní, vědecká a posléze hospodářská spolupráce.
Kniha vycházející z nejnovějších archeologických, historických a enologických výzkumů a poznatků ukazuje, že víno prostupuje dějinami lidstva, že jde o nadčasový biologický a kulturní fenomén, který vždy a všude vymezoval a podněcoval lidské chování.
Kniha přináší nový pohled na lidovou píseň v Čechách a představuje dosud nejpodrobnější výklad její hudební stránky. Autor uplatňuje hledisko hudebně vývojové – tedy přístup, který spočívá v rozlišení vývojově starších a mladších hudebních forem.