Země světa je moderní zeměpisný a cestopisný měsíčník určený širokému okruhu čtenářů, kteří touží poznat přírodu, historické a umělecké památky, kulturní dědictví, tradice a zvyky různých zemí, národů a kultur světa.
Kniha mapuje dějiny české egyptologie zejména prostřednictvím fotografií, které v průběhu svého působení v Egyptě pořídili fotografové Československého, respektive Českého egyptologického ústavu FF UK.
Román inspirovaný osudem Kafkovy snoubenky Felice Bauerové. Kdo vlastně byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek?
Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov.
Chcete si založit bylinkový záhon, pěkně od základů a třeba i do spirály nebo v zídce? Chcete vědět, kterým bylinkám bude na vaší zahradě nejlépe a co přesně budou potřebovat?
Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.
Kniha Roberta Sheltona Bob Dylan: No Direction Home je jediným vyprávěním o počátcích dráhy světoznámého písničkáře „z první ruky“. Shelton jako první rozpoznal v Dylanovi talent a napsal o něm v New York Times.
Kniha je pokračováním prvního dílu Cesty za štěstím, kdy se autorka od Bhútánu, Izraele a Islandu posunula k dynamické trojici – Norsku, Arménii a Číně.
"3. svazek ediční řady Největší dramatici" Stejně jako předchozí svazky tohoto cyklu chce i díl věnovaný ruské divadelní tvorbě přiblížit čtenářům nejslavnější díla vybraných dramatiků.
Veronika a Nikol, autorky populárního blogu Kvítka v bytě, se vracejí s dalšími skvělými nápady a postupy, jak svých pár rostlinek nechat přerůst do domácí džungle.
Psycholožka Dana Němcová (* 1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Během posledních třiceti let poskytla řadu rozhovorů, včetně vzpomínek rozhlasových. Její memoáry jsou cennou součástí české národní paměti.
Čtvrtý svazek zachycuje dobu, v níž byl Juráčkův profesní život rozbit, kdy již ani svůj deník nevedl soustavně a kdy řadu let prožil v exilu v Německé spolkové republice, aby se nakonec v roce 1983 vrátil prožít posledních šest let svého života.