Druhá sbírka Kláry Notaro Čtyři tety a Vilém navazuje na debut Tři paní plavou v řece – má nadále deníkový a příběhový charakter, avšak epičnost zde mohutní a sdělení nabírá na naléhavosti. Úsměv a vtip se přesmykly v ironii a tragédii.
Básnická sbírka Vratislava Brabence vychází v autorově vlastním uspořádání, ale současně i jako připomínka jeho nadcházejícího životního jubilea – Vráťovch osmdesátých narozenin.
Ucelená „učebnice“ pro nejmenší děti, založená na řadě desíti poznávacích leporel Krtek a jeho svět. S pomocí veselých obrázků a vtipných veršům se děti zábavnou formou naučí rozeznávat geometrické tvary, protiklady, základní barvy, číslovky od 1 do 10 aj.
... v třetí části knihy je pomyslné jádro knihy. Zde František Dryje opouští propracovanost kratších básní první části i osobní, jímavou notu části druhé a pouští se tam, kam se pustili před nim — Karel Šebek, ale i Ivan Diviš či Jan Zábrana.
„Sbírka Prý musím projít březovým lesem Štěpánky Borské láká na toulku po snové plejádě dní. Mimořádné okamžiky současnosti jsou zkoumány se stejným zájmem jako osobní momentky. Svět, ve kterém je podstatná každá drobnost, okouzluje opravdovostí...“
Druhá sbírka básní finalistky Literární soutěže Františka Halase (2019) a vítězky Literární ceny Vladimíra Vokolka (2019) vychází ne náhodou v roce autorčiných třicátin.
Po třinácti letech vychází další básnická sbírka Ladislava Puršla Různá není. Chůze krajinou vnitřní i vnější, útržky vzpomínek, zdánlivě všední pozorování, snové vize a protichůdná rozpoložení se podobně jako linie a barvy z ilustrací Marie Ladrové.
Geniální slovní hříčky s absolutními rýmy pro dospělé a s jejich cenzurou snad i pro děti. Navazuje na předchozí sbírky Apokalipsa – A pokálí psa a Prskafky Poežije. Texty básní jsou doplněny vtipnými ilustracemi známého karikaturisty J. Hrubého
