Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků.
Monografie se zabývá vývojem moderní územní samosprávy v českých zemích po revoluci roku 1848. První díl pokrývá období Rakouska (Předlitavska), meziválečného Československa a Protektorátu Čechy a Morava.
Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.
Strhující příběh o sudetské dívce (dosud žijící autorka), která studovala v nacistické škole a fanaticky zbožňovala Adolfa Hitlera. Po válce se za dramatických okolností dostala na Západ, kde postupně procházela hlubokou proměnou.
Ambiciózní projekt místních učitelů pojednává o fenoménu "český Banát" v dosud nebývalé časové i tematické šíři a z hlediska rozličných aspektů. Českého čtenáře zaujme také u nás neobvyklé zpracování problematiky osídlení-kolonizace.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Díl tento prvý "Piva v písních" obsahuje úvodních 250 z celkových 700 lidových, znárodnělých či umělých písní o pivu z první dekády 20. století,
tedy v belle époque, v krásných časech.
Kniha podává jednak komentovaný přehled článků ze sudetoněmeckého tisku, týkajících se sudetoněmeckých sjezdů v posledních třech letech, jednak některé polemiky mezi sudetskými Němci.
