Nejprodávanější tituly - říjen 2024
osobnosti a osudy

V knize rozhovorů najdete životní příběh nestora české psychiatrie Radkina Honzáka. Dozvíte se mnoho dosud nepublikovaných příhod z jeho života a to od útlého dětství až po současnost.

Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946).

O třech tvářích 20. století ve třech politických režimech vypráví autorka poutavě a věcně, kultivovaným jazykem, s obdivuhodnou vyrovnaností, s vědomím skutečných životních hodnot. Nikde nepodléhá sebelítosti, snaží se pochopit, omluvit, prominout.

Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.).

Bestseller New York Times od historického konzultanta oceňovaného seriálu The Crown z Netflixu „Královská kniha roku. Pokud už jste četli příběh viděný očima královské rodiny, teď si přečtete, jak to bylo doopravdy“ ROBERT LACEY (1944) je známým britským historikem a životopiscem

Životopis napsala novinářka Kristine McKennová na základě více než stovky rozhovorů s Lynchovými přáteli, rodinnými příslušníky, bývalými manželkami, herci, agenty, hudebníky a dalšími spolupracovníky.

Autobiografie akademické malířky, přeživší holocaustu, Helgy Hoškové-Weissové je vpravdě fascinující čtení. Vzpomíná na své idylické dětství v předválečné Praze, na své rodiče, prarodiče a širší rodinu. Příběhy těch, kteří se již nikdy nevrátili ...

Kniha se pouští do pátrání v neprobádané oblasti temných stránek osobností našich vládců. Do osudů sedmi panovníků – Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II.

Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky