Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům! Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo.
Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.
Dějiny Prahy 15. století jsou dějinami konfliktů a tyto konflikty zásadním způsobem ovlivňovaly život většiny obyvatel Starého a Nového Města pražského.
Když nahlédneme pod pokličku ruského režimu, naskytne se nám unikátní pohled na osud země od posledních záchvěvů carismu až po dnešní dobu. Ten je navíc doplněný řadou receptů různorodé kulinářské kultury Ruska a dalších národů SSSR.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Vysílání českého rozhlasu z Londýna v roce 1939, jehož vysílání zahájil právě Jan Masaryk. Jeho vzpomínky na dění v Anglii v nuceném exilu. Výběr válečných promluv Jana Masaryka z válečného Londýna do okupované vlasti.
Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století.