V tomto prvním pojednání o stvoření Akvinský se snaží vysvětlit terminologii a představit některé základní principy, které používá v následujících pojednáních Sumy.
Paul Williams má blízko ke svobodomyslnosti čínských taoistů, k jejich pojetí světa formovaného z tao a ctnosti, a sdílí pohled sótó zenu na dokonalost zjevení v přítomném okamžiku.
Úvahy o zlu a rozmanitosti jeho forem a projevů, kritika církve, která institucí ďábla vytváří v lidech pocity strachu a zajišťuje si tak jejich poslušnost.
Knihu Prorok libanonského spisovatele Chalíla Džibrána oceňují stále nové generace čtenářů na celém světě. Hlavní postava, prorok Mustafa, zde krásným a poetickým jazykem vypráví o tom nejobyčejnějším a zároveň nejdůležitějším v lidském životě.
Ilustrovaná publikace pro děti vypráví příběh o tom, jak sv. František z Asissi postavil úplně první betlém na světě a jak se tato událost stala součástí oslav vánočních svátků.
Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.
K obhajobě své imperialistické politiky Vladimir Putin pravidelně využívá minulost. Rusko představuje jako říši, které je potřeba navrátit její dávnou slávu a „původní“ území. Jaká je ale historie ruského imperialismu?
Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru.
Vizuálně i obsahově poutavá kniha přináší nový český překlad traktátu Tomáše Akvinského, doplněný latinským originálem i nejstarším českým překladem od Votky a Vojáčka z roku 1887.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Západní eschatologie (1947) — jediná kniha, kterou J. Taubes za života vydal — podává historickou syntézu západního duchovního odkazu z hlediska náboženské apokalyptiky.
Svazek obsahuje knižně dosud nezveřejněné texty Ladislava Hejdánka představující příspěvky k řadě význačných témat jeho myšlení, jako je povaha člověka, řeči, světa či pravdy.
Interpretace vybraných částí díla Jana Patočky, týkajících se základní otázky po vztahu života a světa, tak jak je kladena z hlediska fenomenologické filosofie, je v této knize konfrontována s některými poklasickými koncepcemi, ...
Kniha se zabývá vývojem africké filosofie společnosti. V návaznosti na české myšlení předkládá perspektivu, jež umožňuje komplexněji pochopit začátky tamního filosofického myšlení, jeho situaci v koloniální a postkoloniální éře.
Gilbert Durand, Bachelardův žák, koncipoval své Antropologické struktury imaginárna jako antropologické rozšíření výzkumů započatých v Psychoanalýze ohně. Jeho kniha chce být jakousi „zahradou“ obrazů, uspořádanou na způsob Linného botaniky, ...
