Ve svých svěžích vzpomínkách se spisovatelka Jindra Tichá (85) vrací k československé realitě padesátých a šedesátých let, k cestě do anglického exilu na počátku husákovské normalizace, k následující plavbě k protinožcům aj.
Poutavá autobiografie umožňuje čtenáři spolu s autorem projít a s tvrdostí pocítit stupňovitou cestu od dantovského „pekla“ rodinných tragédií dětství až po vrcholné hledání duše, neuspokojené žádným dočasným pokladem.
Slavné chvíle motocyklového závodníka, ale i nelehké skromné cyklistické začátky bojovníka se železnou vůlí a člověka s báječným životním humorem představuje kniha nesoucí jeho jméno – Šťastný František.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Autorku inspiroval k sepsání románu osud Janiny Nowakové, ženy, které se jako první podařilo uprchnout z koncentračního tábora Osvětim, kde byla uvězněna 12. června 1942 jako polská politická vězeňkyně s číslem 7615.
Irská autorka Lorna Byrneová (1953), která má výjimečnou schopnost vidět anděly a komunikovat s nimi, je českým čtenářům dobře známá už od doby, kdy u nás vyšla její autobiografická kniha Andělé v mých vlasech.
Kniha o krajanech v exotické cizině vznikla na základě telefonických rozhovorů v době covidové ze zvědavosti, jak žijí ostatní mimo svoji rodnou hroudu.
Dějiny minulého století optikou jedné rodiny, která sleduje z balkonu své chaty v srdci Čech postupně německé i sovětské tanky a z dočasné emigrace v Západním Německu prvního člověka na Měsíci.