Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále proti Alfonsi Kastilskému jeho konkurenta Richarda Cornwalského a za to má slíben majestát. Jenže v diplomacii není nic takové, jak by se mohlo na první pohled zdát...
Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny.
Bratr Zdislav, někdejší templář, nyní člen řádu johanitů, se zabydlel v Uhříněvsi a právě se usilovně zabývá jejími opravami, když jej osloví rychtář blízkého města Kostelce nad Černými lesy.
Druhý díl se odehrává v letech 1416 až 1425. Rodina Prokopů se rozrůstá a každý její příslušník hledá štěstí jinde; nacházíme je v Táboře, mezi umírněnými pražany, na straně Rožmberků i v řadách pronásledovaných řeholníků.
Píše se rok 1317 a bratr Zdislav z rytířského řádu johanitů přijíždí do Uhříněvsi, aby se zde ujal správy řádových statků. Jeho jmenování uhříněvským správcem je poněkud překvapivé, neboť Zdislav nebýval vždy johanitou...
Závěrečný díl tetralogie, kterou končí vyprávění o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů, začíná bezvládím po smrti Přemysl II.
Hlavními hrdiny a velkomoravskými „detektivy“ jsou opět Slavomír, kníže z mojmírovského rodu, a jeho vikinský přítel Erik. Příběh začíná roku 866 na Veligradu. Kupec Bojata se právě vrátil z Řezna a přináší překvapenému Slavomírovi dopis...