Kniha Cesta do pekel je osobní výpovědí významného představitele německé protihitlerovské opozice, Hanse Bernda Gisevia (1904–1974), jednoho z mála, kterému se podařilo uniknout represivnímu aparátu Velkoněmecké říše.
Desátý a zároveň poslední díl čtenářsky oblíbené řady Toulky minulostí světa se podrobně věnuje procesu vzniku evropských národních států, které mají už v 19. století hrát hlavní roli v evropských i světových dějinách.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století.