Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století.
Pierre Clostermann byl jedním z těch, kteří hned na první výzvu generála de Gaulla přišli do Anglie, aby po ztracené bitvě vyhráli válku, nebo přinejmenším zachránili čest.
Volné pokračování vzpomínek českého židovského lékaře žijícího v Izraeli navazuje na jeho prvotinu Atlantida holíčských Židů. Zachycuje dobu druhé světové války a autorovu válečnou anabázi v Africe a v Evropě.
Přehledná, abecedně řazená příručka srozumitelně vysvětluje jednotlivé historické události, státní útvary, ale i další historické jevy. Zaměřuje se hlavně na evropské dějiny, ale přináší i základní údaje z mimoevropské historie.
Publikace, zasvěcená hebrejským zkratkám v židovských donačních nápisech, je výsledkem dlouhodobého projektu epigrafického zpracování textilní sbírky Židovského muzea v Praze. Pojednává o důležitém tématu židovské literatury i epigrafiky.
Hollandova kniha přináší živý obraz Římské republiky v zenitu její velikosti, která měla nakonec stát u počátku jejího pádu a transformace v císařskou diktaturu.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.
Poutavě napsaná biografie Hermanna Göringa, jenž svým intelektem přesahoval většinu tvůrců a ideologů nacistického režimu, si klade za cíl ozřejmit všechny stránky života muže, který se za své činy musel zodpovídat před Norimberským soudem.
Francouzský historik dokázal jako jeden z prvních aplikovat metodické postupy školy Annales na moderní společnost 18. a 19. století. Jeho prozatím nejuznávanější práce je věnována zdánlivě odtažitému tématu – dějinám pachů.
Šestý díl edice Toulky minulostí světa zahajují kapitoly věnující se dramatickému období objevitelských cest včetně příběhu nalezení nového kontinentu - Ameriky - a zachycující vstup evropské civilizace do novověku.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.
