Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Šestý (a poslední) svazek řady katalogů rukopisných zlomků KNM, který podchycuje jednak zlomky nově objevené roku 2016, jednak celek menších zlomků ukládaných do trezoru již od 20. let 20. století a dosud nezpracovaných.
Českému čtenáři se dostává do rukou překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice. Čtvrtý nástupce svatého Dominika (generální magistr řádu) sepsal pro bratry příručku, jak kázat (a především jak nekázat).
Již pátý svazek nově zpracovaných rukopisů zlomků významné české knihovny. Jedná se o velmi pestrý soubor, mj. o staroslovanské (hlaholské i cyrilské) zlomky, zlomky jazykově české, německé i latinské, materiály k dějinám jednoty bratrské v Polsku.
Pro Sborník jsou vybrány tyto příspěvky: Pavel Balcar: Téměř zvládnutá šance Arbitráž, československá plavba na Labi a lodní park ČPSL; František Ptáček: Dějiny přístavu Ústí nad Labem – II. část; Pavel Křesťan: Činnost lodních posádek ČSPLO, n. p.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Regionální publikace popisující dějiny i současnost obcí bývalého Uničovského panství. Kniha je zajímavá nejen souhrnem historických faktů a zajímavostí o obcích, které byly úzce spjaty s královským městem Uničovem.
Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace.
Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.