Pohádky jsou naší radostí a provázejí nás životem. Vyprávějí si je lidé odpradávna. Jakmile se kdysi sešli v rodině pospolu, už se nesl světnicí jeden příběh za druhým. Právě takové ilustroval Mikoláš Aleš.
Kobold (Přebytky něhy a Přebytky lidí) je dvojromán. Dva příběhy v jedné knize jako dva živly — voda a oheň, který viděné přetavuje. Nebo dvě řeky slité v jeden tok? Je to kniha o podobách neudolatelné lásky a rafinovaného násilí.
Na Moravě ustávají boje mezi znesvářenými markrabaty a rytířům, doposud bojujícím na jedné či druhé straně, dochází, že se budou muset poohlédnout po jiném zdroji obživy.
O původu vzniku erbovních znaků českých zemí historické prameny mlčí. Zato pověsti a legendy zapsané v dávných kronikách vypráví dechberoucí příběhy obdivuhodného hrdinství, moudrosti a dobrodružství.
Další příběh z Kroniky lesa nás vrací do přítmí stromů a na palouky. Tentokrát ale nebudou vlahé. Právě panuje tropické vedro, mokřady vysychají, zvířata hledají úkryt před žhnoucím sluncem.
Krtka probudilo sluníčko. Bude pěkný den, a tak ho stráví na zahradě. Posnídá mrkvičku a do práce. Čekají na něj sladké jahůdky. Po dobrém obědě si odpočine, vykoupe se v rybníčku a večer znovu do postýlky. Klasické dvanáctistránkové leporelo pro nejmenší.