Autobiografický text historičky fotografie Anny Fárové, který poprvé vyšel v rámci obsáhlejší knihy Dvě tváře. Toto samostatné vydání je doplněno desítkami unikátních fotografií, mimo jiné od Henriho Cartier-Bressona, Josefa Koudelky,Inge Morathové, ...
Pocit života v nerušeném proudu dění, toť obsah a záměr každé čínské krajiny- tento známý postulát Emila Filly měl na vědomí i autor této knihy a toto pojetí prostupuje jako červená niť výkladem více než půldruhého tisíciletí vývoje krajinomalby.
Publikace představuje 57 architektonicky významných či zajímavých skvostů rodinného bydlení, která vznikala od poloviny 19. století do současnosti na území Středočeského kraje.
Třetí díl ediční řady Moderní česká kniha je věnován tvorbě Josefa Čapka. Zaměřuje se především na nejviditelnější část práce pro knihu - na obálky, kterými se Čapek ve dvacátých letech minulého století výrazně zapsal do dějin moderní knižní kultury.
Sborník příspěvků vytvořených k tématu 5. ročníku stejnojmenného filmového festivalu volně navazuje na první "průkopnický" svazek, který vyšel pod edičním vedením historika Petra Kopala v roce 2005 (nakl. Lidové noviny).
Antologie klíčových textů z let 1900-1929 zahrnuje recenze výstav, příležitostné texty na počest malířských kolegů a hlavně teoretické traktáty osvětlující základní formální principy jeho malířské tvorby.
Vydání obrazové monografie o životě a díle tohoto nejvýznamnějšího představitele figurativního malířství druhé poloviny 20. století bylo dlouho očekáváno odbornou veřejností i milovníky výtvarného umění.
Tato publikace se soustřeďuje na aspekt islámského umění, který je méně známý, přesto základní. Kniha není jen materiálem pro badatele, ale je určena všem, pro které se společné kulturní dědictví lidstva nestalo prázdným pojmem.
Koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých divadelních režisérů 20. století: K. H. Hilara, E. F. Buriana, J. Honzla, J. Frejky, A. Radoka, O. Krejči, J. Grossmana nebo tvůrců Činoherního klubu.
Průřez tvorbou známého kreslíře a vývarníka publikovanou v Respektu a v příloze Orientace Lidových novin. Představuje také jeho obrazy, které si maluje sám pro sebe. Kresby jsou doprovázeny krátkými texty, které objasňují některé zobrazené souvislosti.
