Mahátma Gándhí je jednou z nejvýznamnějších postav indických dějin. Je také autorem vlastního životopisu, který v Československu vyšel už v meziválečném období. Popisuje v něm podrobně svou politickou i duchovní dráhu.
Tertullianův rozsáhlý spis De anima („O duši“; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví.
V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13).
Říká se, že strach je špatný rádce, ale co když je to přesně naopak? Možná bychom mu měli bedlivě naslouchat, a pak udělat přesný opak toho, co nám radí. Strach není opakem odvahy, ale jejím hybatelem.
Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) — seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu.
Kniha je souborem přednášek k filosofické etice. Výklad uvádí do dějin filosofické etiky a současně do její věcné problematiky. Čtenář má tedy možnost se seznámit jak s myšlenkami hlavních představitelů této filosofické disciplíny.