Nejprodávanější tituly - prosinec 2024
společenské vědy

Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.

Bohatě ilustrovaná kniha nabízí mezioborový a unikátní pohled na pestré významy kštic, vousů či paruk v rozličných kulturách, protože vlasová péče je „kulturní univerzálií“.

Autorka vyšla z analýzy dopisů od diváků a ukazuje, jak vzniká a funguje požitek ze sledování Dallasu (či naopak znechucení z něj), jak se má melodramatický charakter zápletek seriálu k naší ubíjející každodennosti.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století.

Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), ...

Když Donald Trump vyhrál volby, mnozí si položili otázku, o níž si nikdo nemyslel, že si ji budeme klást: Je demokracie v USA v ohrožení?

Po více než dvaceti letech vychází zrevidovaný a rozšířený rozhovor Karla Hvížďaly s knížetem Karlem Schwarzenbergem.

Učitel, který se rozhodl učit moderně, se vlastně vydává na cestu pedagogického hrdiny. Na jeho cestě jej mohou potkat mnohá protivenství.

Obsáhlá odpověď na nejrůznější zmatečné, povrchní a emocionální petice a výzvy, jež pravidelně produkují někteří čeští veřejní intelektuálové.

Adichieová se ve dvou esejích vyrovnává s feminismem a obhajuje jej. Feminismus pro ni není bojem za ženská práva, ale snahou o lepší svět pro všechny.

Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.

Z třinácti milionů obyvatel Československa patřily v prvním dvacetiletí jeho existence více než 3 miliony k německé národnosti.

Autorka touto svou druhou knihou navazuje na svůj první titul, čtenáři velmi vyhledávanou „retro“ publikaci Vzpomínkomat (2017). Zároveň také tímto způsobem přispívá k dokumentaci prvních sto let existence našeho samostatného státu.

Naše životy se za posledních dvacet let díky technologiím změnily k nepoznání. Jak budeme žít v roce 2036? Dvacet předních osobností se v unikátním souboru textů zamýšlí nad budoucností svých oborů i naší společnosti.

Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.

Krize roku 2008 udělala konec iluzím, že prosperita a politický klid se budou dál šířit donekonečna. Současný svět je ochromován pomalým růstem a rostoucími nepokoji. Jak tedy můžeme určit, které země budou prosperovat a které se propadnou?

Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.

Autor mapuje historii války jako největšího paradoxu dějin, od pravěku až k robotickým válkám blízké budoucnosti.

Může být atraktivita chápána jako investiční strategie? Zvyšuje krása šance na vzestupnou sociální mobilitu a má větší vliv na úspěch než klíčové kompetence?