Nejprodávanější knihy - prosinec 2024
česká

Kobold (Přebytky něhy a Přebytky lidí) je dvojromán. Dva příběhy v jedné knize jako dva živly — voda a oheň, který viděné přetavuje. Nebo dvě řeky slité v jeden tok? Je to kniha o podobách neudolatelné lásky a rafinovaného násilí.

Na kole je člověk jen jedno šlápnutí od vzletu. Skoro každý si vzpomene, jaké to bylo, když se poprvé rozjel sám. Čím to je? Co vlastně kolo dělá s naším tělem a pocity, s našimi cestami krajinou i městy, ve kterých žijeme?

Když se desetiletý Matěj dozví, že musí jet s rodinou na pohřeb prastrýce, kterého sotva zná, není z toho nadšený. Netuší, že jeden kratičký okamžik na vesnickém hřbitově strhne jeho poklidně plynoucí život do proudu divokých dobrodružství.

Další příběh z Kroniky lesa nás vrací do přítmí stromů a na palouky. Tentokrát ale nebudou vlahé. Právě panuje tropické vedro, mokřady vysychají, zvířata hledají úkryt před žhnoucím sluncem.

Labe je evropský veletok, ale každý z něj vidí jen ten svůj kousek. Třeba z Čech se obvykle dohlédne nejdále k Míšni a od moře z Německa se pramen v Krkonoších jeví ještě vzdálenější než Alpy. Proto se Labe musí spojovat a vyprávět.

Kanárské ostrovy. Jejich jméno jsem slýchával často jako dítě začátkem 90. let. Představovaly vzdálený svět, který ke mně promlouval skrz barevné letáky cestovních kanceláří s příšernou typografií.

Zlo číhá tam, kde není vidět. Šestý případ Tomáše Volfa.

Moje píseň pro Čechy je písní lásky, která vzdává hold duchu českého národa, příběhem osobní i společné cesty ke svobodě. Vzpomínkami zpívanými hlasem planoucí umělkyně.

Staropražské hospodské příběhy ožívají v další knize Petra Sojky, autora knih o pražských dvorcích.

Literatura a život mají společného jmenovatele: příběh...

Píší se sedmdesátá léta a William „Mole Man“ Lyttle vykope v tunelu pod svým domem větu, která nezvratně ovlivní chod našeho světa. „Naše životy už nám nepřipadají jako příběhy.“