Autor Iloš Crhonek přináší ve svých knihách Brno na přelomu 19. a 20. století a Funkcionalistická architektura meziválečného Brna nový neotřelý pohled na architekturu města.
Tématem knihy Karoliny Jirkalové jsou vzájemné vztahy, překryvy a konflikty mezi českou architekturou, politikou a společností na sklonku státního socialismu a v prvních letech po sametové revoluci.
Český překlad proslulého díla o českých hradech z poloviny 19. století. Obsahuje vysoce kvalitní reprodukce nádherných rytin, pro které je dílo obzvláště ceněno.
The publication is the first book to provide a comprehensive account of the building of a nationwide network of cultural houses, which were systematically established during the socialist period in the former Czechoslovakia.
„Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování dnes bylo umožněno.“ S touto pro tisíce uprchlíků z NDR vysvobozující větou tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse-Dietricha Genschera z 30. 9. 1989 je Lobkowiczký palác.
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.
Kniha popisuje přes osm desítek staveb (domů, kostelů, technických budov i třeba památníků), které tvoří tvář města. Její součástí jsou i jména architektů a stavitelů, kteří se o jejich vznik zasloužili.
V knize The New Interior zkoumá Christopher Long, jak během pouhých sedmi let těsně před vypuknutím první světové války tři přední vídeňští modernisté – Josef Hoffmann, Adolf Loos a Oskar Strnad – redefinovali myšlenku moderní interiér.
Práce předkládá komplexní dějiny architektury 20. století a přináší neidealizovaný pohled na vývoj západní architektury od roku 1918 až do současnosti.
Stavbou prvního Goetheana založil Rudolf Steiner nový stavební sloh, nový, převratný směr architektury. Kniha je vybavena řadou fotografií dokumentujících vznik organické anthroposofické architektury.
V kontextu mezioborového kastelologického bádání představují hrady doby přemyslovské nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury. A to nejen u nás, ale i v celé Evropě.
Kamenické řemeslo má za sebou velice dlouhý vývoj, jeho počátky sahají až do antiky. Řemeslné znalosti předávané ústním podáním byly časem zčásti zapomenuty.