William Gibson upírá pohled do budoucnosti už desítky let od chvíle, kdy vymyslel pojem „kyberprostor“ a pak ho začátkem 80. let zpopularizoval ve svém klasickém spekulativním románu Neuromancer.
Země je v troskách. Lidstvo se ale nikdy nevzdá a dál bojuje o svůj osud. Někdo obývá ruiny staré
civilizace, další stihli včas kolonizovat jiná místa ve vesmíru. Nahlédněme do pěti vizí naší budoucnosti. Změní se svět lidí? Změní se lidé?
Jedním z hlavních témat, kterým se bratrská dvojice ve své tvorbě věnovala, bylo tzv. progresorství – pomoc poskytnutá vyspělou civilizací civilizaci zaostalé.
Steward je beta, tedy klon. Jeho vzpomínky však mají patnáct
let zpoždění, protože si jeho alfa nenechal provést mozkový
sken. Jenže za tu dobu se svět proměnil od základů.
V temné budoucnosti Warhammeru 40 000 je Hvězdná pěchota Adepta Astarta poslední nadějí lidstva. Mladý Ragnar z planety Fenris je povolán do vznešené, ale divoké kapituly Hvězdných vlků.
Je těžké být bohem představuje jeden z nejznámějších a nejpůsobivějších románů rusky psané fantastiky, srovnatelný snad pouze s Piknikem u cesty od stejných autorů.
Na obloze nade všemi městy planety se náhle objevily vesmírné lodě. V nich k nám dorazila intelektuálně, technologicky i vojensky nadřazená mimozemská rasa známá jako Suveréni.
Země je radioaktivní a život na ní je možný jen v rezervacích.
Trantor již ovládl polovinu Galaxie.
Mezi světy, které jeho vlivu dosud odolávají, patří i Sark prosperující z vykořisťování své vazalské planety Floriny...
Nová sbírka české sci-fi a fantasy prozrazuje, že známe vítězné autory (Ceny Karla Čapka) a jejich práce. Už tradičně: tři mikropovídky, pět krátkých povídek, pět povídek a jedna novela...
