„Všechny cesty kdysi vedly do Říma. Dnes vedou do Pekingu.“ Svět se mění a je provázaný více než kdy v dějinách. Peter Frankopan, přezdívaný „rocková hvězda mezi historiky“, nabízí svěží pohled na síť vztahů vznikající podél někdejší Hedvábné stezky.
Když nahlédneme pod pokličku ruského režimu, naskytne se nám unikátní pohled na osud země od posledních záchvěvů carismu až po dnešní dobu. Ten je navíc doplněný řadou receptů různorodé kulinářské kultury Ruska a dalších národů SSSR.
Zkušený politik a historik Henry Kissinger se v jedenatřiceti kapitolách zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu 19. století až k dramatům století dvacátého.
„Dlouhé“ 19. století, doba od konce 18. věku do vypuknutí první světové války, nebylo jen stoletím zrodu občanské společnosti, dobou dotváření politických struktur, diplomatických jednání, málo trvanlivých mírových smluv a válek.
Během jednoho dne ve starověkém městě Théby, dnešním Luxoru, prožijeme příběhy 24 lidí různých společenských vrstev – od krále po pekaře, od kněžky po rybáře, od vojáka po porodní asistentku...
Fake historie, to jsou falešné zprávy o minulosti. Navrhoval Hugo Boss nacistické uniformy? Mysleli si středověcí lidé, že svět je plochý? Ustřelil Napoleon nos Sfinze? Odpověď na všechny tyto otázky zní nikoli.
V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Jméno vladyky Jana Černého z Vinoře zůstávalo do nedávna prakticky neznámé. Jednalo se o nižšího šlechtice, který strávil téměř čtvrtstoletí ve službách jihočeských velmožů Rožmberků.
V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží
postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku.
