Bitva u Moháče (29. srpna 1526) má pro naše maďarské sousedy podobný význam jako v českém historickém povědomí Bílá hora. Kniha je pokusem vylíčit příběh moháčské tragédie, jak může být viděn z dnešního pohledu.
Kniha představuje údajně autobiografické svědectví Cataliny de Erauso (kol. 1592–1650), ženy, která se rozhodla žít jako muž, účastnit se vojenského života a jednat v rozporu s očekáváními, která na ni kladla společnost, rodina i církev.
V nejnovější biografii českého krále a římsko-německého císaře Karla IV. autor pojímá 14. století jako dramatické období, plné politických a hospodářských krizí, kulturního neklidu a hledání nového funkčního způsobu správy římsko-německé říše.
Tato kniha je desátým dílem velkolepého projektu známého ruského prozaika Borise Akunina Dějiny ruského státu. Zajímavé je, že Akunin se původně proslavil dnes už legendárními detektivkami, které se odehrávají v epoše carského Ruska.
Průměrná pracovní kariéra čítá přibližně dva tisíce pracovních týdnů, takže výběr činnosti, jejímž vykonáváním tento čas
strávíme, je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí našeho života...
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno
mrtví.
Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých.