Kniha popisuje období expanzivního růstu Osmanské říše v Evropě od dobytí Cařihradu v roce 1451. Větší část knihy věnuje autor obléhání Vídně v roce 1683.
Alkmánovo „Partheneion z Louvru“, vytvořené ve Spartě zřejmě na sklonku 7. století př. Kr., je jedním z nejtajemnějších básnických textů starověkého Řecka.
Ve stovce fotografií, kreseb a dokumentace z vykopávek se dozvíte o unikátní středověké historii nad soutokem Vltavy se Sázavou u Davle. Zde bylo ve středověku založeno řemeslnické městečko dnes zvané Sekanka u Hradištka.
Vůbec první ucelenější zpracování dějin Invalidovny se zabývá především osudy lidí, kteří do tohoto areálu přicházeli, aby nemuseli žebrat či živořit, kde se ale i rodili, umírali, léčili, modlili, bydleli a pracovali.
Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
Závěrečný svazek třídílné série je přehledem pivovarů na území Malé Strany, Hradčan a Vyšehradu, které se udržely v činnosti minimálně do poslední čtvrtiny 19. století.
Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
Stati a rozšířené příspěvky z 31. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012.
Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly–tvrze, hrady a zámky, které mnohdy tvoří dominantu svému okolí.
Kniha Historie o starých norských králích přináší komentovaný překlad kroniky prvního známého norského historika, mnicha Theodorika, který se v ní vrací k norským dějinám od dob krále Haralda Krásnovlasého († 930) po rok 1130.
Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu,
který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v
interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a
rámců, které provázejí éru modernity.
V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí.
