Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).
Kniha připravená týmem předních historiků a historiček pod vedením Martina Čapského otevírá v české historiografii dosud málo prozkoumané téma: počátky institucionalizované sociální kontroly v pozdně středověkých městech.
Praktická pomůcka pro zvládnutí čtení raně novověkých a novověkých paleografických textů (od počátku 16. do počátku 20. století). Soustřeďuje se na dva základní typy písma – české a německé novogotické pímo.
Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.
Monografie se v osmi kapitolách věnuje vybraným okruhům českých a slovenských bádání o dějinách a kultuře východní Evropy ve vztahu k českému, případně československému dějinnému prostoru.
Hugo Grotius (1583–1645) sepsal spisek jako advokát nizozemských zájmů v mezinárodních diplomatických jednáních, jejichž cílem bylo argumentačně oslabit španělskou pozici a postavit se arogantnímu prosazování monopolu na plavbu i obchod ...