Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.
Maritain ve svých Sedmi lekcích neprobírá všechna témata klasické metafyziky. Jde o noetické základy metafyziky a o to, co bezprostředně vyplývá z povahy jsoucna, totiž o první ontologické principy. Je to spíše úvod do metafyziky...
Teologie těla je soubor promluv Jana Pavla II. přednesených během prvních pěti let jeho pontifikátu. Svatý Otec v nich postupně odhaluje ohromující vizi manželství a lidské lásky v Božím plánu.
Setkání s autentickými texty kapucínského mystika. Jeho dopisy jsou fascinujícím a mnohdy také drsným svědectvím o nelehké duchovní cestě tohoto oblíbeného světce.
Tato kniha pojednává o klasických problémech a koncepcích filosofie mysli, jako je ontologický dualismus, analytický behaviorismus, fyzikalismus, teorie identity,
Hara, či slovansky a česky prostě pupek či „život“, je centrem jak duchovním, tak fyzickým, je sjednocujícím integrálním centrem – těžištěm duchovní i fyzické podstaty celé lidské bytosti jako celku.
Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.
Jóga dechu vědomí tvoří samostatnou část připravované knihy Jiří Krutina: Duchovní moc vědomí, ve které autor shrnuje své postřehy z praxe stezky Sebepoznání. Pojednání se zaměřuje na nedvojnou praxi dechu vědomí (pránájámu Srdce).