Nejprodávanější knihy - březen 2024
světové dějiny

Ačkoliv od francouzského vydání uplynulo již více než dvacet let, jde o jednu z nejprovokativnějších knih o 20. století.

Z třinácti milionů obyvatel Československa patřily v prvním dvacetiletí jeho existence více než 3 miliony k německé národnosti.

Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.

Je to příběh skupiny elitních pilotů bojujících ve Vietnamu v tajné letecké válce v Cessnách O-2 a v turbovrtulových letounech Bronco OV-10.

Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. O tomto pojednává další číslo Paměť a dějiny..

Třetímu odboji je věnovaná většina materiálů čtvrtého čísla revue Paměť a dějiny, posledního v roce 2018.

Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii.

Dramatický příběh nesmlouvavého muže v okamžicích boje za samostatný stát.

Renomovaný historik a jeden z předních britských odborníků na ruské a sovětské dějiny zkoumá bolševickou revoluci nikoliv jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí a snah dosáhnout utopických cílů.

V roce 1929 Stalin zahájil proces zemědělské kolektivizace, která se v podstatě stala druhou ruskou revolucí.

Schwarzenbergové patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody, které ovlivňovaly nejen dějiny českých zemí, ale celé střední Evropy v 17. – 19. století.

Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Reportér Witold Szabłowski hovořil s pamětníky tragických událostí přesahujících svou brutalitou naši představivost...

První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání.

Bolševická revoluce z listopadu roku 1917 patří k událostem, které zásadním způsobem změnily chod dějin v průběhu 20. století. Kniha Antonyho C. Suttona ji čtenáři představuje v úplně jiném světle, než byla doposud vnímána.

Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.

Berghof, utajené sídlo Hitlerovy moci je jedinečnou knihou, bohatě doprovázenou unikátními fotografiemi.

Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923.

Výklad o dějinách společnosti doprovázejí portréty představitelů habsburské dynastie a jejich pestré životní osudy.