Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Reportér Witold Szabłowski hovořil s pamětníky tragických událostí přesahujících svou brutalitou naši představivost...
Kodikologie je pomocná věda historická zabývající se literárními (neúředními) rukopisy, a to jak jejich materiální stránkou, tak jejich vznikem, funkcí a užíváním.
Publikace vydaná k 80. výročí Mnichovské dohody
a okupace československého pohraničí přibližuje
Šumavu a události roku 1938 pohledem
ze strany tehdejšího nepřítele.
Bolševická revoluce z listopadu roku 1917 patří k událostem, které zásadním způsobem změnily chod dějin v průběhu 20. století. Kniha Antonyho C. Suttona ji čtenáři představuje v úplně jiném světle, než byla doposud vnímána.
Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo,
které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou
hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.
Publikace navazuje na první díl vydaný v roce 2016. Kromě pohlednic starého města, které nebyly v prvním díle, je tato druhá procházka po městě ležícím bezprostředně nad soutokem Labe s Vltavou zaměřena zejména na mělnická předměstí.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.
Autor podtitul publikace rozvadí v předmluvě. Připomíná maturitu na gymnáziu v Opavě, studium klasice filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jižní Moravě, zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku.
Zakládající kádr pilotů Československých státních aerolinií nebyl příliš široký, první zmínky o budoucích pilotech lze nalézt v březnu 1923, kdy velitelé leteckých pluků dostali úkol nominovat po šesti zkušených a spolehlivých rotmistrech.
Monografie představuje úvod do Freudova učení, klade si otázky, jak Freud přemýšlel, na jaký rozpor nebo nedostatek svých předchozích textů reagoval, ale také, jak mohou být další interpretace či resumé jeho díla zavádějící.
