„Všechny cesty kdysi vedly do Říma. Dnes vedou do Pekingu.“ Svět se mění a je provázaný více než kdy v dějinách. Peter Frankopan, přezdívaný „rocková hvězda mezi historiky“, nabízí svěží pohled na síť vztahů vznikající podél někdejší Hedvábné stezky.
Weilovy novinové reportáže a články od července 1933 do konce roku 1937, kdy vychází autorův román Moskva-hranice a Weilova roztržka s komunistickou stranou, k níž došlo během jeho pobytu v SSSR v roce 1934, je dokonána.
Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi.
Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života. Ačkoli jimi mnoho společností prošlo, na Zemi stále žijí stovky milionů lidí, kteří jsou tímto vývojem nedotčeni.
Leden roku 845. Mnoho let před příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Válka s Franky se blíží. Na nebezpečnou cestu do východofranské říše se vydává 14 českých knížat, aby se dala pokřtít.
Kdo je vedl, a proč o nich české kroniky mlčely?
Historická práce se věnuje vojenským konfliktům na území Vietnamu v 2. pol. 20. století, které daleko překročily regionální rámec a znamenaly trauma jak pro asijskou, tak pro americkou i evropskou společnost.
Publikace Stopy vedou k Ivančeně shrnuje několikaleté mapování skautského protinacistického odboje ve Slezsku a událostí, které vedly k osudovým výstřelům popravčí čety. Knihu doplňuje řada historických fotografií a příloh.
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi žije dosud mnoho lidí, kteří jsou ochotni vidět ve Stalinovi architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy má panovat ticho. Kniha se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery.
Rok 1974 si v Československu dával tak trochu oddech, přesto se ale děly zajímavé věci: narodilo se nejvíc dětí v historii státu, v Praze začalo jezdit metro a Bohumil Hrabal vydal samizdatem Postřižiny.
Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.
Vstupte do zapomenutých koutů Velké války a seznamte se s historií dávno zapomenutých bojů a jejich hrdinů. Od přestřelek v afrických koloniích, přes krvavé střety na západní frontě, až po boje na pobřeží Žlutého moře.