Sýr a červi: Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600

Italský historik Ginzburg líčí napínavě ve své knize výsek životního příběhu venkovského mlynáře Domenica Scandelly přezdívaného Menocchio, jenž žil na přelomu 16. a 17. století ve Furlantsku na severu Itálie. Nejednalo se však o obyčejného, ale naopak o velmi vzdělaného venkovana schopného do hloubky uvažovat nad náboženskými otázkami. Možná ještě zajímavější je skutečnost, že své vzdělání získal na základě přečtení několika málo knih. Jeho následná odvaha mluvit o věcech věrouky bez teologického vzdělání, vedla k zatčení a vyslýchání inkvizicí. Dialog mezi inkvizitorem a kacířským mlynářem o otázkách víry tvoří dominantní část příběhu.
Ginzburg nabízí pohled na historické dění ze zcela jiné perspektivy, neboť hlavním tématem nejsou politické dějiny a s nimi spojení panovníci, státníci, bitvy války, ale člověk z nejniže postavené vrstvy společnosti. Dokazuje, že i malí, na první pohled bezvýznamní a mnohými historiky opomíjení lidé mohou vytvářet svébytný okruh dějin, do něhož stojí za to nahlédnout. V tomto případě se jedná o zachycení myšlenkového světa venkovského člověka, jenž uměl na rozdíl od mnoha svých vrstevníků číst a nabyté informace do hloubky promýšlet. Před vyslýchajícím inkvizitorem svérázným vystupováním boural základní principy křesťanské víry, a to například zpochybněním neposkvrněného početí (panna nemůže rodit), nebo vzniku světa. Prohlásil, že svět byl zpočátku velkým chaosem, z něhož se postupným zhušťováním stala hmota a jejím postupným zráním vznikly další věci, podobně jako zhušťováním mléka vzniká sýr a v sýru později červi. Za své názory zaplatil životem.