Noční příběh: Sabat čarodejnic

Termínem historická antropologie možná ne zcela přesně opisujeme velké dobrodružství ponoření se do tajů člověka jako jedince i příslušníka společnosti. Profesor Carlo Ginzburg v této své práci, obírající se tématem čarodějnictví a sabatu, ještě ne tak dávno označovaným za okrajové, ne-li přímo bizarní, podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu. Jakmile koncem 17. století skončil hon na čarodějnice, sabat se rozplynul. Popřený jako reálný fakt podněcoval představivost malířů, básníků a filologů. Ale prastaré mýty, které splynuly do tohoto heterogenního stereotypu, přežily. A zůstávají dosud aktivní. Zkušenost, kterou lidstvo po celá tisíciletí vyjadřovalo prostřednictvím mýtů, obřadů, vytržení trvá jako jedno z ohnisek naší kultury, našeho způsobu pobývání na tomto světě.