Nejprodávanější e-knihy - březen 2024
filosofie a náboženství

Tzv. Kázání na hoře, obsažené v 5.-7. kapitole Matoušova evangelia, bylo v dějinách interpretováno různě.

Kniha se obrací především na vzdělané nespecialisty, ale také na filozofy. Ústřední myšlenkou této knihy je dobro a zlo v životě člověka.

V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů.

Srozumitelné čtení pro každého, kdo se chce přiblížit k poznání, které otevírá duši a vede k opravdovému žití.

„Jmenuju se Kamila a rozhodla jsem se stát první českou rabínkou.“ Jak dojde k tomu, že se žena bez židovských kořenů rozhodne konvertovat? Kamila Kopřivová alias Rabínka v zácviku vás provede nejen vlastním příběhem, ale také všemi podstatnými aspekty judaismu.

Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem rukopisy z Nag Hammádí.

Tato kniha o životě a učení Chuej-nenga, šestého čchanového (zenového) patriarchy, je kompilací jeho učení z jedenáctého století.

Aurelius Augustinus (354–430) není jen největším teologickým učitelem západního křesťanství, ale zároveň originálním filosofickým myslitelem, který v mnohém navázal na antické zdroje platonské, stoické a částečně aristotelské ...

Faráři i farářky jsou neustále připraveni naslouchat ostatním. Co se ale děje v jejich duši? Martina Viktorie Kopecká dává v nebývale otevřené zpovědi nahlédnout do svého vnitřního světa.

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století.

Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie.

Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.

Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?

Kniha analyzuje málo probádanou fázi myšlení německého filosofa Martina Heideggera.

„Proč trváme na tom, že musíme z života dělat něco užitečného?

Důkladný, záměrně nikoli vyčerpávající vhled do současné francouzské filosofie představuje myšlení sedmi autorů – Jeana-Luca Mariona, Jeana-Luca Nancyho, Bernarda Stieglera, Catherine Malabouové, Jacquesa Ranciera, Alaina Badioua a Françoise Laruella

Ústředním tématem knihy je specifická figura modernity, figura následování, přežívání, nastupování či přicházení po někom nebo něčem, figura, již by bylo možné nazvat potomností.

Před více než 200 lety se po starověku a křesťanství objevilo osvícenectví. Po náboženské různorodosti starověku v Evropě převážila židovsko-křesťanská myšlenka „jednoho Boha“, v jejímž důsledku došlo k oddělení boha od přírody.

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí?